O neobyčejné přilnavosti chodidel gekonů i některých jiných živočichů, kterou způsobuje extrémně jemná vláknitá struktura pokrývající jejich chodidla, jsme v akademonu psali již několikrát (17.7.2003, 21.4.2004 , 4.2.2005 a 28.8.2007). Přestože jde o velmi zajímavé zjištění, které může mít i četné dopady do praxe, větší pozornost mu media věnovala teprve v posledních dnech. Nicola Pugno z Turínské polytechniky získal zájem veřejnosti vhodným přirovnáním. Vypočetl, že tímto způsobem by bylo možné sestrojit spidermanův oblek. Většina lidí zná tuto filmovou postavu a její dobrodružné příběhy, takže šlo celkem o trefné a zdařilé přirovnání, jak zpopularizovat výsledky vědy.
Jak však zaujmout masy, pokud vhodný filmový hrdina neexistuje? Věda sama je nesmírně zajímavá činnost, která nachází řadu fascinujících skutečností. Má však jednu vadu. Její výsledky nejsou pochopitelné bez námahy. Aby člověk pronikl do fascinujícího světa nových objevů, musí vynaložit jisté mozkové úsilí. Hlavní proud mediálního zpravodajství své konzumenty vede spíše k tomu, aby hltali jepičí senzace a nezamýšleli se pro jistotu vůbec nad ničím. Často se tak setkáme s tím, že zprávy o vědeckých objevech mají podobu spíše laciné, uměle vytvořené senzace, která se zhusta netýká podstaty věci. Její pochopení pak leckdy chybí i na straně tvůrců zprávy. Typickým příkladem je třeba nedávné odhalení vody na planetě mimo Sluneční soustavu (viz akademon.cz 12.5.2007).
